Společnost

Milé děti. Dnes vám řeknu takový poučný příběh. Snad se vám bude líbit.

Byla jednou jedna paní účetní. Poctivě se učila, pracovala, děti vychovávala, zákony dodržovala, autoritám se nevzpírala. Když udělala v práci nebo v životě nějakou chybu, stát jí za ní dal za uši, ona poděkovala a jelo se dál. Až jednoho dne…

Dlouho, předlouho nám politici slibují, že nám už konečně představí tu pravou důchodovou reformu. To, co nám ale pokaždé po dlouhém čekání ukáží, je vždycky hořkým zklamáním.

Umělá inteligence je oheň novověku. Převratný vynález, skvělý sluha, ale moc špatný pán. Pokud ji nepochopíme a nenaučíme se ji využít ku svému prospěchu, pokud ji budeme přijímat jako tajemné božstvo - čistou vírou namísto rozumu, asi se o ni ošklivě popálíme.

Až budou příští volby, půjdu volit toho, kdo slíbí, že se v ničem nebude vrtat. Zní to možná zpátečnicky. Aťsi. Já ale dobře vím, proč to říkám.

Tak jsme dnes zaslechli, při vší té hromadě práce, která se sama neudělá, že někdo demonstroval na Václaváku. A že někdo se snažil sundat ukrajinskou vlajku z Národního muzea. A že se tam někdo popral. A někdo někomu poničil auto. A koukáme se s vámi na video, kde tzv. „muž v hnědé kukle“ řekne něco policistům a ti pak jdou strkat do lidí, kteří se, jak se zdá, do té doby s nikým aktivně nepostrkují. Co si o tom myslíme?